Po dlouhé době se hlásím ze zákopů mého bitevního pole. Proč bitevního pole?
Inu byla to teď pro všechny celkem válka, ale o koroně mluvit nechci:)
Já osobně jsem totiž svedla přímo třicetiletou válku se svou skříní.

Za mých (ještě pořád) necelých 30 let života se mi totiž podařilo něco neskutečného. Dokázala jsem (z nepochopitelných důvodů) nashromáždit takový kvanta oblečení, že i kdybych měla každej den na sobě něco jinýho, vystačilo by mi to bohatě na celej rok.
Není to hodno chvály, spíš údivu nebo možná pohoršení. A i když jsem sem tam (rozuměj jednou za rok vyřazeny 3 trička) něco vyhodila, velkou dospěláckou čistku moje skříň ještě nezažila. Takže jsem nad tím přemýšlela už dlouho a vlna té divno-chřipky mi v tomhle nahrála…
Během března se pravidelně ozývá nejvíc zvědavců, aby se mnou prolezli své skříně, něco vyhodili a přidali kousky nové. No ale jak asi chápete, nebyla jsem nakupovat s nikým. Ani v dubnu. A jelikož mi vyhazování nepotřebných věcí začalo chybět, rozhodla jsem se konečně proházet tu svou…
Ano, já, která ostatním lidem radím, co jim sluší, a jak si udělat pořádek ve skříni, mám tu svou sice srovnanou podle barev, ale zato plnou věcí:
1. … které začnu letos už fakt nosit
2. …do nichž se mi letos zázračně vejde zadek
3. …které mají žmolky nebo fleky, které nejdou vyprat
4. …stály tolik peněz, že se je bojím nosit
5. …stály tak málo peněz, že se je bojím nosit
…atd…
Prostě kovářova kobyla. Tak jsem řekla dost a psychicky se začala připravovat na čistku (ještě chybí na fotce skříně celý jeden díl, kde jsou pověšené černé věci a oblečení na sport). Kabelky a boty jsou samozřejmě ještě jinde :/
Recept na vytřídění skříně:
1. Vyhraďte si na to čas (my mámy ho moc nemáme, ale začněte pár minutama, když dítě spí, poproste kámošku, ať vezme děti na hřiště)
2. Nalejte si čistého vína (a to doslova, krom skleničky si nachystejte i „vyhazovací náladu“, zbavíte se spousty vzpomínek, je potřeba dobré rozpoložení mysli a přijmout fakt, že oblečení pošlete dál…
2. Dejte si malé cíle (začněte krabicí s ponožkama, košíkem s kalhotkama, podprsenkama, postupně se dostanete k poličce s tričkama atd., rozhodně nevyházejte celou skříň naráz, Vás z toho pak jen klepne pepka!)
3. Udělejte 3 hromádky: a) drahé, TOP stav, b) hezké, normální, c) střední a horší kvalita, nebo hadry, které by nikdo nechtěl
A jak poznám, co vyřadit?
Měla jsem to v posledním roce na sobě? ANO – NE?
Přináší mi ten kousek radost? ANO – NE?
Mám to k čemu nosit? ANO – NE?
Mám chuť si to na sebe vzít? ANO – NE?
4. Rozhodněte, co dál – hromádku a) můžete prodat (vinted.cz, FB market place), udělat večírek s kamarádkami, kde si oblečení rozeberou/nakoupí, hromádku b) dát buď na rozebrání kámoškám, nebo jako já – odvezla jsem charitě: v Brně třeba https://napocatku.cz/ a hromádka c) buď přihoďte k té na charitu, nebo ještě vytřiďte bavlněné věci na hadry.
A buďte důslední! 3 hromádky jsou jen počáteční úspěch. Focení oblečení na internet baví málo lidí, ale berte to jako malou brigádu. Vyfoťte 2 věci týdně, za měsíc je to 10…
Nebo to zadejte neteři/dceři jako brigádu – můžou si nechat třetinu ze zisku atd…

Nakonec jsem naložila jeden a půl kufru auta, odhadem tak 40 kg oblečení, bot a doplňků. Něco jsem rozdala kamarádkám, něco v rodině, pár věcí jsem vystavila na vinted.cz a zbytek na charitu…
U mě tenhle systém fungoval. Dejte vědět, co Vy!
